• TAB - Kolejny element
  • SHIFT + TAB - Poprzedni element
  • SHIFT + ALT + F - Wyszukiwarka
  • SHIFT + ALT + H - Strona główna
  • SHIFT + ALT + M - Zawartość strony
  • SHIFT + ALT + 1 do 2 - Wybór menu
  • ESC - Anulowanie podpowiedzi

Bystrzyca Kłodzka

Nejlepší představu o půvabu Bystrzyce může dát pohled zvenčí, z okolních kopců zdvihajících se na druhé straně řeky Kladské Nysy (Nysa Kłodzka). Teprve odtud v plné kráse spatříme její terasovitou zástavbu. Nejníže nad řekou leží bývalé předměstí. Nad ním se pyšní rozmanitostí svých zdí, střech a věží staré město. K poznání města, jakým je Bystrzyca, nevystačí jen zběžná prohlídka památek. Musíme se také projít jeho těsnými uličkami kolem nejstarších domů, vystoupat po kamenných schodech mezi staletými zdmi, abychom pak udiveni stanuli před zajímavě vyhlížejícím kamenným portálem.

Brak opisu obrazka

Bystrzyca Kłodzka má středověký královský původ. Její geografická poloha působí dosti neobvykle - leží v tzv. Příkopu horní Nysy, v oblasti, jejíž odlišný terénní profil vědci zaznamenali a pojmenovali teprve v polovině 20. století. Kladská Nysa si zde vyhloubila klikaté údolí, podél kterého se soustřeďovalo osídlení.

Ačkoliv počátky města přesně neznáme, z jeho umístění na obchodní stezce spojující Slezsko s českými zeměmi můžeme usuzovat, že osídlení zde existovalo již v 11. století. Město s největší pravděpodobností založil kastelán Havel z Lemberka, jenž dostal Kladsko do správy od českého krále Václava I. Německý název tehdejší osady - Habelschwerdt - se překládá jako „Havlův pahorek“. Název Bystřice se poprvé objevil v roce 1369. Z jazykovědného výzkumu vyplývá, že noví osadníci sem přišli zejména z Hesenska, Saska a Lužice. Dne 4. července 1319
český král Jan Lucemburský jmenoval bystřickým fojtem Jakuba Rückera, který se zasloužil o vybudování městských hradeb.
O několik měsíců  později získalo město plnou právní samostatnost.

Svými četnými památkami by mohla Bystrzyca Kłodzka obdarovat nejedno město, a to i přes četné útrapy, jimiž musela v průběhu staletí projít:
husitské války, třicetiletá válka, tažení lisovčíků, Švédů atd.

Brak opisu obrazka

Často ji okupovala cizí vojska, ničily ji požáry. A když se vše podařilo opravit a obnovit, přicházely další pohromy: velká povodeň v červnu 1827, epidemie cholery v letech 1831 a 1837 a silné zemětřesení v lednu 1901.

Obě světové války Bystrzyci naštěstí ušetřily, a proto se zachovalo téměř kompletní středověké urbanistické řešení města včetně hradeb a značné části staré zástavby. Historické domy pocházejí většinou z 19. století, avšak části některých z nich jsou mnohem starší. Jedná se především o dvou až třípodlažní budovy. Ve starších měšťanských domech nás zaujmou kamenné portály, renesanční klenby a barokní architektonické prvky.

K nejcennějším památkám patří zejména městské hradby se třemi věžemi: Rytířskou, nazývanou také Černá věž (z roku 1319, v roce 1843 přestavěna na zvonici evangelického sboru), věží Kladské brány (se zbytky dvoupatrové brány) a baštou Vodní brány (vedle ní se nachází bývalé fojtství – obranná obytná věž, původně o dvě patra vyšší). Z dalších památek jmenujme goticko-renesanční kostel sv. Michala Archanděla z poloviny 13. století, radnici ze 14. století s pozdějšími renesančními úpravami, barokní kapli sv. Františka Xaverského, pozdně renesanční šlechtický dvůr, kapli sv. Floriána a monumentální kamenný sloup se sousoším sv. Trojice z roku 1736, znázorňujícím výjev ze 12. kapitoly Zjevení sv. Jana.

Na Malém náměstí (Mały Rynek, kdysi Dobytčí trh) se pyšně tyčí symbol středověkého výkonu spravedlnosti – pranýř z roku 1556 zhotovený z kamene. Zachoval se v plně funkčním stavu včetně železných kruhů k připoutání odsouzenců. Tři a půl metru vysoký sloup pranýře svým tvarem připomíná jistou část mužského těla, což přidává na pikantnosti trestům, které si tu odsouzení za prostopášnost odpykávali (citát z městské kroniky: „... po dva týdny milenec s milenkou stáli před kostelem za ruce přivázaní ke kameni pekelnému…“).

Brak opisu obrazka

Rovněž zajímavá a ne až tak příznačná pro drsné středověké časy je skutečnost, že roku 1636 bystřičtí radní zavedli funkci městského „strážce
morálky“, jenž měl stíhat všechny projevy špatných mravů, zhýralosti a prostopášnosti. Jak se zdá, k této instituci se ve městě přistupovalo s plnou
vážností, neboť se tu udržela po celých 90 let. Zda splnila svůj účel a alespoň trochu přispěla ke zlepšení mravů, o tom se městské kroniky nezmiňují.

Ve 2. polovině 19. století v Bystrzyci vznikly tři další továrny na zápalky. Od té doby je s nimi město nerozlučně spojeno. Není proto divu, že právě zde vzniklo jako jediné v Polsku a patrně jako jedno ze čtyř na světě muzeum zápalek (Muzeum Filumenistyczne), které shromáždilo bohaté sbírky
různých předmětů využívaných k rozněcování ohně – křesadel, olejových lamp, zapalovačů a zápalkových nálepek.

Nejzajímavější turistická stezka, která vychází z Bystrzyce Kłodzké, je zeleně značená trasa vedoucí přes sedlo Przełęcz Spalona a vesnice Huta a
Stara Łomnica do Gorzanowa. Po žluté značce se můžeme vydat přes Starou Bystrzyci, Zalesie, Hutu a Pokrzywno do lázeňského městečka
Polanica Zdrój.

 

 

Wersja XML

Historyczne Wieże Pogranicza Kłodzkiego
ul. Rynek
57-500 Bystrzyca
tel.
fax
e-mail:
Statystyka wizyt:
ogółem: 45308
w tym miesiącu: 1722
dzisiaj: 43

Polityka prywatności
Strona utworzona w standardzie WCAG 2.1